Unaveně

Tak jsem se rozhodl, že budu psát unaveně. Občas
se dívám na prsty, jak se míhají po klávesnici a vytváří
změť znaků, které pak interpretují oči jako slova a já se
divím, že to dává smysl. Avšak když se píše unaveně, dají
se psát i nesmysly, protože smysl unavenosti je v nesmyslnosti
toho být vzhůru.
Takže v současné chvíli propadám této nesmyslnosti
a jsem vzhůru, ale unaveně. Takže vlastně na půl spím.
A kladu si otázku, proč jsou vlastně unavení lidé vzhůru?
Odpověď ale vzhledem k mé unavenosti zůstala někde
na půl cesty. A tak berte tento text jako testament unavenosti
a předpověď spánku.