Marnost nad marnost. Nezbýva se zmínit o nemoci jménem
marnost. Schovává se za lavičkami v parku, číhá v nákupních
střediscích a napadá nebožáky na společenských akcích.
Marnost vás najde a nepustí, ať jdete kamkoliv, je to tam
marné. Ať potkáte kohokoliv, je to s ním marné. Ať zažijete
cokoliv kdykoliv, je to marné. Zjistíte, že vlastně není moc věcí,
které by nebyly marné. Vlastně žádná. Jste znudění a marní,
ačkoliv máte vše, co potřebujete. Něco vám chybí, něco co ve
vás způsobuje marnost. To něco je zájem o cokoliv, neschopnost
se o něco zajímat a lenost vyběhnout ze zažitých schémat.
Lepší marně pořád stejně umírat, než hledat nemarnost a žít.
Amen.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)

1 komentář:
proč si myslíš že je to lepší než žít?marnost je všude, co takhle ji zkusit překonat..?dát věcem smysl?
Okomentovat